Lekce v Psí škole

Důležitou částí výcviku psa v Psí škole jsou individuální lekce. Při této výukové části se Vám trenér plně věnuje a krok po kroku s Vámi probere, jak při učení svého psa postupovat. Majitel dostává základní teoretické informace a učí se jak s nimi pracovat a jsou mu vysvětleny, aby je především chápal. Přesto každý kurz nemůže probíhat stejně, je třeba respektovat fakt, že každý pes je jiný a vyžaduje zcela odlišný přístup. Důležitá je motivace a vhodně zvolena metodika. Cílem je výukový program přímo na míru pro jednotlivé typy psů a využití vlastností plemene. 

Rychlost učení je u každého psa jiná a to samé platí i o páníčcích. Nedá se proto určit kolik individuálních lekcí bude zapotřebí než se posunou dále. Svou roli při tom může hrát věk psa i závažnost problému se kterým majitel psa přichází. Často se stává, že je člověk už natolik ovlivněn problémem se svým psem a už cíleně se snaží vyhýbat situacím, kdy se daný problém projevuje. V takovou chvíli pracujeme na tom, aby majitel znovu nalezl ztracenou jistotu a dokázal se svým psem efektivně pracovat.  

Lekce probíhají zpravidla jednou týdně. Někdy je vhodné docházet do Psí školy i několikrát do týdne. Jindy je zas na místě nechat páníčky vstřebat nové informace a nechat majitele se svým psem trénovat samotné a po týdnu probrat jak to šlo a navázat dále. Vše je na vzájemné dohodě, našem návrhu a Vašem zvážení. Domluva na termínu lekce podle Vašich časových možností je samozřejmostí.

Na individuálních lekcích je prostor k tomu probrat jak se svým psem žijete, jaký je program s Vaším psem a jak s ním trávíte čas. Dostanete typy a návrhy co by se dalo zlepšit či pozměnit a za jakým účelem. Součástí výuky jsou samozřejmě i odpovědí na otázky ohledně soužití se psem (výživa, čistotnost, ničení věcí, vynucování pozornosti.. apod.). 

V dnešní době internetu není problém najít spoustu informací k výchově a k základnímu výcviku psa. Spousta těchto informací je dobrých a stejná spousta jich je nevhodných. Hlavní problém je to rozlišit. I správná informace nemusí být ideální zrovna pro Vašeho psa nebo pro Váš typ problému, který je podobný přesto lehce odlišný.  Občas jsou tyto informace protichůdné a člověk neví co je správné a zkouší metodu pokus omyl, čímž muže problém zhoršit nebo si "zkazit" psa. Informace mohou být vytržené z kontextu a bez vysvětlení. Majitel si sice najde co má dělat, ale chybí hlubší vysvětlení a význam dané činnosti. 

Příkladem - setkávám se s dvěma situacemi. První je, že majitel cvičí základní poslušnost na odměnu, kterou má však neustále v ruce a celé cvičení v tu chvíli je závislé pouze na dobrém pamlsku. Pak když ukončí trénink, jsou na procházce a potkají jiného psa může nastat problém, zjišťujeme, že pes bez pamlsku nespolupracuje. Je učen, aby držel pozornost na pamlsek, ne na majitele. Zde jsou dvě řešení buď strávit tříhodinovou procházku s pamlskem v ruce, aby pes netáhl nebo se nespokojit pouze s tím, že takhle je práce hotová. S touto informací  a metodou pracovat, pochopit za jakým účelem a proč se takto se psem pracuje, uvědomit si, že toto je jeden z kroků při nácviku chůze u nohy. Ale hlavním cílem je, aby pes dokázal reagovat na majitele. Druhým příkladem je, že klienti přijdou se svým psem s tím, že cvičí nebo chtějí cvičit úplně bez pamlsku, protože chtějí aby jejich pes poslouchal i když nebudou mít dobroty. Chápu jejich záměr, cíl je aby pes poslechl i když zrovna nebudu mít dobrotu. Ale cesta k něčemu takovému je doslova dlážděná spoustou dobrot a pamlsků, které ulehčí práci, slouží jako motivace pro psa a celkově mu zpříjemní cvičení. A ve výsledku i když budu mít psa, který mě poslechne bez pamlsku, rád mu ho dám, protože proč ne. Jde o to najít střed a rovnováhu mezi těmito příklady. Pochopit že pochvala/pamlsek ano, ale ve vhodnou chvíli, aby plnil svůj efekt.

Každý kdo má, či měl psa zná základní povely. Jak s nimi, ale pracovat? Kolikrát říct povel? Jak ho říct? Kdy se z povelu stává přemlouvání či prosba? Jak pracovat s povelem KE MNĚ? Jak mu dát význam? Opakovat? Neopakovat? Co vlastně volat? Kdy se psa pouze snažím udržet na místě a kdy ho učím ZŮSTAŇ na místě? Jak chválit? Kdy chválit? Kdy je vhodné být přísný? A kdy zas ne? A jak vlastně? Pouštět k jiným psům? Jak svého psa správně socializovat na jiné psy/na situace? A jak se psem vlastně komunikovat? ..... Při vysvětlování těchto a dalších otázek nastává moment, kdy si člověk uvědomí, že to on je tady v Psí škole žákem a pes čeká až se něco naučí.

Jak píši a vždy říkám zákazníkům, jde mi především o to aby porozuměli tomu jak svého psa učí a proč zrovna takto. Nejde o to slepě dělat něco jen, protože to říká někdo kdo se tím živí, ale jde o to pochopit výuku. A v tu chvíli to dokáží předat svému psovi. 

Občas začínáme otázkou - co je vlastně základní výchova psa? U nás lidí je to většině jasné neubližuji ostatním lidem, nevyužívám cizí majetek, neříkám nepravdy.... U psů bych řekl neskáču po cizích lidech, neutočím na psy, netáhnu na vodítku, přijdu na zavolaní... Zkráceně, dokáži reagovat na svého páníčka a věnuji mu pozornost. Na oplátku by se měl páníček věnovat svému psovi. 

V případě zájmu se s Vámi a Vaším psem rád setkám. Popovídáme si, představíte mi Vašeho psa, povíte mi Vaši představu, co by jste rádi. A na základě toho probereme co pro Vás mohu udělat.